Větné rozbory zbytečné?

pátek 16. březen 2012 11:02

Je nějaký rozdíl mezi větou

Studenti, maturující s vyznamenáním, se vesele bavili.

a větou

Studenti maturující s vyznamenáním budou přijati na vysoké školy bez přijímacích zkoušek.

Rozdíl spočívá v tom, že přívlastek oddělený čárkou (-ami) je přívlastek volný, tedy ho můžeme vypustit bez změny smyslu věty, tedy

Všichni studenti se vesele bavili,

kdežto týž přívlastek čárkami neoddělený je přívlastek těsný, který nemůžeme vypustit, protože bychom podstatně změnili smysl věty na

Všichni studenti budou přijati na vysoké školy bez přijímacích zkoušek.

Na jednom z prvních seminářů o rámcových vzdělávacích programech mě šokoval jeden z předních školitelů otázkou, k čemu žák potřebuje znát rozdíl mezi volným a těsným přívlastkem!!!? Výše uvedený příklad je ze školního prostředí, který žádný soudný člověk nebude používat jako argument při přijímání studenta na vysokou školu. Představme si však situaci, kdy např. v hospodářské smlouvě půjde o mnoho? Stačí místo těsného přívlastku použít volný v dodavatelských či platebních lhůtách. Chytrý právník může na základě pravopisných neznalostí svého konkurenta lehce dostat do úzkých, neboť co je psáno, to je dáno.



Informace ČT z denního tisku dnes ráno o tom, že se našly moudré hlavy, které by rády ulehčily školákům výuku českého jazyka zrušením větných rozborů, je doslova alarmující. Jak vidno, češtinářských polovzdělanců, které vypouštějí pedagogické fakulty, přibývá. Prý bude stačit, když děti budou umět rozeznat podmět a přísudek. Skoro to vypadá tak, že článek určený pro první duben někdo omylem otiskl už dnes. Uskutečnění té šílené myšlenky by naše děti zbavilo schopnosti normálního uvažování, protože právě správné pochopení stavby, stejně jako matematika, je základem logického myšlení.



Představa, že by se stavba věty měla učit až na středních školách, vyplývá z nepochopení situace středoškolských studentů. Oni na výuku základů jazyka nemají čas, protože dotace hodin pro mateřský jazyk je oproti základním školám přibližně třetinová. Navíc platí, že čím mladší mozek – tabula rasa – tím úspěšněji přijímá nové poznatky. Zdá se, že někteří učitelé, kteří nemají schopnosti efektivně předávat vědomosti svým žákům, touží po tom, aby si s dětmi mohli jen hrát, místo aby z nich vychovávali budoucí špičkové studenty, ze kterých se mohou vyvinout špičkoví pracovníci, bez kterých žádná společnost nemůže být úspěšná. Takových učitelů by se školství mělo co nejdříve zbavit.



Zmatky kolem rámcových a školních vzdělávacích programů už dnes přinášejí negativní důsledky. Projevuje se to na snížené úrovni středoškolského vzdělání a následně i snižování úrovně vysokých škol. Řešit nedobrou situaci snižováním požadavků na žáky představuje strkání hlavy do písku. Tím si ještě nikdy nikdo nepomohl. Čím méně požadavků budeme klást na žáky, tím více času budou mít na nekontrolovanou „zábavu“.
Tomáš Jurčík

Tomáš Jurčík

Tomáš Jurčík

školství, kultura, politka.

Pedagog ve výslužbě; předseda Společnosti středoškolských pedagogů.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora