Ministr Dobeš se tentokrát strefil
Ministr školství Dobeš se dopustil chyby razantním prosazením realizace státních maturit, které jsou ve své současné podobě jednak zbytečně příiš nákladné, jednak nesmyslné tím, že jsou rozděleny podle náročnosti. Jisté oprávnění jejich využití spočívá v nutnosti odlišit školy s nedostatečnou úrovní náročnosti od průměrných středních škol.
Nepovinná maturita by odstranila jednu z absurdit, kdy maturita je podmínkou ukončení středoškolského studia. Pro slabší studenty představuje enormní psychickou zátěž, protože pokud se jim maturitu nepodaří úspěšně složit, nezískávají žádný stupeň vzdělání, ačkoliv ve srovnání s absolventem učiliště absolvovali čtyři roky studia na střední škole s uzavřeným posledním ročníkem školy. Pokud by maturita byla nepovinná, nemusel by se k ní student ani přihlásit a měl by ukončené středoškolské vzdělání. A to i v případě neúspěchu u maturity.
Návrh ministra Dobeše na zavedení závěrečných zkoušek v pátých a devátých třídách se setkal povětšinou s odmítáním. I někteří odborníci se k němu stavějí skepticky především z toho důvodu, že slabším žákům pátých tříd by závěrečná zkouška mohla znemožnit přechod na osmiletá gymnázia. Tito „odborníci“ dosud nepochopili, že osmiletá gymnázia nemají sloužit rodičům k tomu, aby různými cestičkami umístili své děti do lepších škol, nýbrž k tomu, aby nejnadanější děti mohly mít možnost rozvíjet se optimálně podle vloh a schopností. Takových dětí není víc než 7 až 10% v populaci, tedy maximálně dvě až tři v jedné třídě. Současný stav, kdy dvacet i více procent dětí odchází do osmiletých gymnázií, je nežádoucí, ba přímo škodlivý, protože místo špičkových absolventů gymnázií, kteří by byli tahouny na náročných vysokých školách, současná osmiletá gymnázia produkují pouze lepší průměr. Navíc vyšší ročníky základních škol trpí nedostatkem tahounů, kteří neoprávněně přešli na gymnázia, kde jsou naopak brzdou rozvoje těch, kteří tam jednoznačně patří.
Racionalita Dobešova návrhu byla potvrzena protestem z Bruselu, který poslala jistá romská iniciativa s tím, že by romští žáci mohli být poškozeni. O co jim jde? O to prokázat, že romské děti jsou poškozovány diskriminací, nebo o to, aby za nižší výkon byly stejně hodnoceny jako jiné děti, včetně např. dětí jiných menšin. Z tohoto hlediska se návrh na závěrečné zkoušky jeví jako svrchovaně racionální. Vzpomněl jsem si na závěrečné zkoušky v roce 1952, které nám nečinily žádné potíže.
Tweet
Tomáš Jurčík

školství, kultura, politka.
Pedagog ve výslužbě; předseda Společnosti středoškolských pedagogů.